{"id":112,"date":"2022-10-17T09:55:43","date_gmt":"2022-10-17T07:55:43","guid":{"rendered":"http:\/\/jirisestak.cz\/?p=112"},"modified":"2022-10-19T10:36:39","modified_gmt":"2022-10-19T08:36:39","slug":"mapa-pribehu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/jirisestak.cz\/?p=112","title":{"rendered":"Projd\u011bte si cesty m\u00fdch knih"},"content":{"rendered":"\n

Cesta jinam<\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Trasa na mapy.cz<\/strong><\/a><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Popis cesty krok za krokem: <\/span><\/p>\n\n\n\n

Start – Fr\u00fddava<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Ves Fr\u00fddava byla zalo\u017eena v roce 1305, kdy dne 29. kv\u011btna Jind\u0159ich z Ro\u017emberka<\/a> povolil far\u00e1\u0159i ve Frymburku<\/a> zalo\u017eit na na protilehl\u00e9m (prav\u00e9m) b\u0159ehu Vltavy ves s t\u00edm, \u017ee \u201eFrymburk, frymbursk\u00e1 fara se vs\u00ed Fr\u00fddavou v\u017edy maj\u00ed z\u016fstat u zem\u011b \u010cesk\u00e9, diec\u00e9ze pra\u017esk\u00e9, pod panstv\u00edm Ro\u017emberk\u016f\u201c<\/em>. N\u00e1zev vznikl tak, \u017ee byl vzat po\u010d\u00e1tek slova Fridburch<\/em>, co\u017e byl n\u00e1zev dne\u0161n\u00edho Frymburku, a k tomu bylo p\u0159ipojeno au<\/em> ve v\u00fdznamu vlhk\u00e1 louka. V roce 1842 byl mezi Frymburkem a Fr\u00fddavou postaven nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd most; v roce 1932 za\u010dal b\u00fdt projektov\u00e1n nov\u00fd, pozd\u011bji postaven\u00fd \u2013 betonov\u00fd. P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v prosinci 1930 bylo ve Fr\u00fddav\u011b 35 dom\u016f a 271 obyvatel. V roce 1938 byla Fr\u00fddava po podpisu Mnichovsk\u00e9 dohody p\u0159i\u010dlen\u011bna k nacistick\u00e9mu N\u011bmecku. Dne 6. kv\u011btna 1945 osvobodila Fr\u00fddavu americk\u00e1 arm\u00e1da a v bl\u00edzkosti ukon\u010dily svoj\u00ed \u010dinnost jednotky t\u0159\u00ed arm\u00e1d. Od 31. kv\u011btna 1946 do 9. z\u00e1\u0159\u00ed 1946 pak bylo z Fr\u00fddavy odsunuto asi 71 ob\u010dan\u016f n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. V souvislosti s v\u00fdstavbou lipensk\u00e9 p\u0159ehrady<\/a> byla v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st Fr\u00fddavy zatopena a m\u00edsto mostu do Frymburku zde byl z\u0159\u00edzen p\u0159\u00edvoz. Fr\u00fddava pak byla p\u0159i\u010dlen\u011bna k asi 4 km vzd\u00e1len\u00e9 obci P\u0159edn\u00ed V\u00fdto\u0148. <\/p>\n\n\n\n

Restaurace<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Restaurace \u2013 U P\u0159\u00edvozu \/dom\u00e1c\u00ed kuchyn\u011b, mstn\u011b vyroben\u00e9 produkty lze zakoupit\/<\/p>\n\n\n\n

Penziony \u2013 U P\u0159\u00edvozu<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d.2 B\u00fdval\u00e1 h\u00e1jovna zvan\u00e1 Fix<\/strong><\/p>\n\n\n\n

 <\/strong>Zde na h\u00e1jovn\u011b pracoval Johann Tobisch, kter\u00fd  se sice narodil 12. prosince 1868 v Leno\u0159e jako syn tamn\u00edho hajn\u00e9ho Franze Tobische a jeho \u017eeny Walburgy, roz. Grindlov\u00e9 z Vl\u010d\u00edch Jam (Wolfgrub), p\u016fsobil v\u0161ak a\u017e do penze jako nadlesn\u00ed (Oberf\u00f6rster) na schwarzenbersk\u00e9 myslivn\u011b (Forsthaus) v m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Fr\u00fddavy (Friedau), zvan\u00e9 Fix. Fr\u00fddava n\u00e1le\u017eela u\u017e k Hejrovu (Heuraffl), dne\u0161n\u00ed P\u0159edn\u00ed V\u00fdtoni. Myslivna u\u0161la zk\u00e1ze a byla p\u0159etvo\u0159ena na rekrea\u010dn\u00ed ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, zapsan\u00e9 na adrese P\u0159edn\u00ed V\u00fdto\u0148 \u010dp. 70 na jm\u00e9no PhDr. Jind\u0159i\u0161ka V\u016fjt\u011bchov\u00e1. <\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d.3 M\u00edsto b\u00fdval\u00e9ho zajateck\u00e9ho t\u00e1bora<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Okolo silnice z Fr\u00fddavy na Svat\u00fd Tom\u00e1\u0161<\/a> byl v roce 1945 z\u0159\u00edzen zajateck\u00fd t\u00e1bor, kde bylo asi p\u011bt tis\u00edc zajat\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f; p\u0159\u00edmo ve Fr\u00fddav\u011b ma\u010farsk\u00e1 sanitn\u00ed jednotka (asi 400 voj\u00e1k\u016f); ve Frymburku jednotka ROI<\/a>. Prostor osvobodila americk\u00e1 arm\u00e1da. Je\u0161t\u011b v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech se vyskytovaly v les\u00edch poz\u016fstatky zni\u010den\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 vojensk\u00e9 techniky.<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 4\u00a0Odbo\u010dka na Sv Tom\u00e1\u0161 \u2013 kryt\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek pro turisty<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 5 a 6 sv. Tom\u00e1\u0161 a\u00a0V\u00edtk\u016fv k\u00e1men \/1035 m n.m.\/<\/strong><\/p>\n\n\n\n

D\u0159\u00edve byla tato oblast b\u011b\u017en\u011b obydlena, vedlo tudy n\u011bkolik cest spojuj\u00edc\u00ed ji\u017en\u00ed \u010cechy s hornorakouskou oblast\u00ed M\u00fchlviertel. <\/em><\/p>\n\n\n\n

Za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky dob\u00fdv\u00e1n \u0160v\u00e9dy. Byla v kostele je\u0161t\u011b prost\u0159\u00edlen\u00e1 kosteln\u00ed b\u00e1\u0148 od kul\u00ed\/ . <\/em><\/p>\n\n\n\n

V roce 1930 ve Svat\u00e9m Tom\u00e1\u0161i \u017eilo 193 obyvatel. <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\st\u00e1hnout<\/figure>\n\n\n\n

St\u00e1val zde loveck\u00fd z\u00e1me\u010dek, \u0161kola z roku 1904 a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch velk\u00fdch kamenn\u00fdch dom\u016f.. Po roce 1945 bylo obyvatelstvo Svat\u00e9ho Tom\u00e1\u0161e vyst\u011bhov\u00e1no a opu\u0161t\u011bn\u00e9 domy zbo\u0159eny. V roce 1950 se zde usadila vojensk\u00e1 jednotka, byla postavena kas\u00e1rna a domky pro d\u016fstojn\u00edky. \u0160\u0165astnou n\u00e1hodou se zachovala p\u016fvabn\u00e1 poutn\u00ed kaple Bo\u017e\u00edho t\u011bla z roku 1347, kterou arm\u00e1da pou\u017e\u00edvala jako skladi\u0161t\u011b. Po roce 1990 se do\u010dkala opravy. Bohoslu\u017eby se v t\u00e9to kapli nekonaj\u00ed. Jedn\u00e1 se o \u010dtvrt\u00fd nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00fd kostel na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed.<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\st\u00e1hnout.jpg\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Z\u00e1me\u010dek (schwarzenbersk\u00e1 myslivna) z roku 1722 byl postaven ve \u201e\u0161v\u00fdcarsk\u00e9m slohu\u201c a b\u00fdval vyzdoben D\u00fcrerov\u00fdmi obrazy. Slou\u017eil tak\u00e9 jako ubytovac\u00ed hostinec. Za p\u0159\u00edzniv\u00e9ho po\u010das\u00ed b\u00fdvala jeho okny n\u00e1dhern\u00e1 vyhl\u00eddka k jihu, a\u017e k Alp\u00e1m. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed schwarzenbersk\u00e9ho majetku z\u00e1me\u010dek u\u017e\u00edvaly v letech 1947 a\u017e 1990 St\u00e1tn\u00ed lesy. V roce 1990 sho\u0159el, ruinu pak koupila soukrom\u00e1 firma, kter\u00e1 ji p\u0159estav\u011bla na exkluzivn\u00ed horsk\u00fd hotel se snahou o vzhled podle p\u016fvodn\u00edch pl\u00e1n\u016f. Jsou zachov\u00e1ny stromy z p\u016fvodn\u00edho z\u00e1meck\u00e9ho parku. V prostor\u016f star\u00fdch strom\u016f je tak\u00e9 pramen.<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\20121205174626_Iautp7--c1112x886-q95.jpg\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Na vrchu V\u00edtk\u016fv k\u00e1men je z\u0159\u00edcenina hradu V\u00edtk\u016fv k\u00e1men (Wittingstein, Wittinghausen) postaven\u00e9ho V\u00edtkem z Na\u010deradce v roce 1277. <\/em>Na n\u011bm byl v\u011bzn\u011bn kr\u00e1l V\u00e1clav IV.<\/em><\/strong> <\/em><\/p>\n\n\n\n

V letech 1427 a\u017e 1465 V\u00edtk\u016fv k\u00e1men m\u011bli Reinprechtov\u00e9 z Wallsse, potom Ro\u017emberkov\u00e9. V roce 1602 jej Petr Vok p\u0159enechal c\u00edsa\u0159i Rudolfu II. V roce 1622 p\u0159e\u0161lo krumlovsk\u00e9 panstv\u00ed na Eggenbergy, po jejich vym\u0159en\u00ed hrad zd\u011bdil Schwarzenberg, kter\u00fd na hrad\u011b ubytoval lesn\u00ed person\u00e1l. Brzy v\u0161ak hrad vyho\u0159el a z\u016fstal pust\u00fd. Ve vlastnictv\u00ed Schwarzenberg\u016f byl do roku 1945. <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\334-500-vitkuv-kamen.jpg\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Kv\u016fli znamenit\u00e9mu rozhledu b\u00fdval strategick\u00fdm m\u00edstem pro arm\u00e1du. U\u017e za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky v n\u011bm s\u00eddlila pos\u00e1dka. V roce 1919 si na v\u011b\u017ei z\u0159\u00eddila pozorovatelnu \u010deskoslovensk\u00e1 finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e. Po roce 1950 se zde usadila \u010deskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da, kter\u00e1 si z hradn\u00edho pal\u00e1ce ud\u011blala pozorovatelnu a nedaleko hradu z\u0159\u00eddila radarovou z\u00e1kladnu radioloka\u010dn\u00ed roty. <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\images.jpg\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Po odchodu arm\u00e1dy v roce 1990 se majitelem hradu stala obec P\u0159edn\u00ed V\u00fdto\u0148, objekt byl zp\u0159\u00edstupn\u011bn ve\u0159ejnosti.<\/em><\/p>\n\n\n\n

V sou\u010dasnosti prob\u00edh\u00e1 pozvoln\u00e1 rekonstrukce objektu \u2013 vyhl\u00eddka na Alpy \u2013 od Salzburgu po V\u00edde\u0148sk\u00fd les, viditeln\u00fd Dachsteinsk\u00fd ledovec, <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\No.6<\/figure>\n\n\n\n

Ubytov\u00e1n\u00ed a ob\u010derstven\u00ed<\/em><\/p>\n\n\n\n

hotel sv.Tom\u00e1\u0161 \u2013 stylov\u00e1 restaurace \u2013 obnoven\u00fd z\u00e1me\u010dek, kter\u00fd vyho\u0159el v r.1991<\/em><\/p>\n\n\n\n

ubytov\u00e1n\u00ed – h\u00e1jovna<\/em><\/p>\n\n\n\n

Bistro Krmelec \/v turistick\u00e9 sezon\u011b\/<\/em><\/p>\n\n\n\n


Zast\u00e1vka \u010d.7 Pase\u010dn\u00e1 \/Reiterschlag\/<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\images<\/figure>\n\n\n\n

Ves na prot\u00e1hl\u00e9m p\u016fdorysu vznikla patrn\u011b n\u011bkdy v pr\u016fb\u011bhu 13. stolet\u00ed pod\u00e9l star\u00e9 cesty, ale prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o n\u00ed poch\u00e1z\u00ed a\u017e z r.1379 ( ro\u017embersk\u00fd urb\u00e1\u0159 ). \u010cesk\u00fd p\u0159eklad n\u011bmeck\u00e9ho jm\u00e9na “ Reiterschlag “ lze p\u0159elo\u017eit bu\u010f jako “ jezdcova paseka „, “ Reuterova paseka „, pop\u0159. jako “ plani\u010dova paseka „, co\u017e je asi p\u0159eklad nejbli\u017e\u0161\u00ed realit\u011b, nebo\u0165 plani\u010dem byl \u010dlov\u011bk, kter\u00fd za \u00fa\u010delem z\u00edsk\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy vym\u00fdtil kus lesa – tak n\u011bjak nejsp\u00ed\u0161 Pase\u010dn\u00e1 vznikla. Je\u0161t\u011b na konci 18. stolet\u00ed. \u0161lo o pom\u011brn\u011b malou v\u00edsku, ale po zru\u0161en\u00ed poddanstv\u00ed r.1848, kdy se stala samostatnou politickou obc\u00ed, spadla pod jej\u00ed pravomoc \u0159ada okoln\u00edch vs\u00ed a osad a Pase\u010dn\u00e1 tak z\u00edskala prostor pro dal\u0161\u00ed r\u016fst. R.1895 je uveden funguj\u00edc\u00ed hamr. V dob\u011b prvn\u00ed republiky byla po Rychn\u016fvku druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed vesnic\u00ed v oblasti a co do \u017eivnost\u00ed zde p\u016fsobil obchodn\u00edk sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00edm, obchodn\u00edk ovocem a zeleninou, \u0159ezn\u00edk, hokyn\u00e1\u0159, kov\u00e1\u0159 a hostinsk\u00fd. <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\images<\/figure>\n\n\n\n

Po 2. sv. v\u00e1lce bylo v\u011bt\u0161inov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo vys\u00eddleno a po z\u0159\u00edzen\u00ed hrani\u010dn\u00edho p\u00e1sma byly ve\u0161ker\u00e9 domy ( v\u010detn\u011b v\u00fdrazn\u00e9 kaple s v\u011b\u017ei\u010dkou ) str\u017eeny ( 1956-58 ), st\u00e1t z\u016fstal pouze jedin\u00fd. Vesnice dostala sou\u010dasn\u011b i dne\u0161n\u00ed \u010desk\u00fd n\u00e1zev. K \u00fapln\u00e9mu z\u00e1niku v\u0161ak nakonec nedo\u0161lo, nebo\u0165 bylo rozhodnuto z\u0159\u00eddit zde agrokombin\u00e1t. Dru\u017estevn\u00edci sem jezdili ji\u017e v 50. letech na letn\u00ed m\u011bs\u00edce, ale a\u017e r. 1963 p\u0159evzal nad celou obc\u00ed patron\u00e1t pra\u017esk\u00fd stroj\u00edrensk\u00fd podnik \u010cKD a za\u010dala soustavn\u00e1 snaha o obhospoda\u0159en\u00ed zdej\u0161\u00edch pozemk\u016f – p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed obt\u00ed\u017enou situaci obnova obce v podstat\u011b prob\u011bhla. Nov\u00e9 bytovky, \u0161kola, obchod a dal\u0161\u00ed novostavby vyrostly z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti na m\u00edst\u011b zni\u010den\u00e9 z\u00e1stavby a dne 19.4.1967 ud\u011blil prezident Anton\u00edn Novotn\u00fd kolektivu brig\u00e1dn\u00edk\u016f vyznamen\u00e1n\u00ed “ Za z\u00e1sluhy o v\u00fdstavbu „. \/<\/em>\u00fadajn\u011b v Pase\u010dn\u00e9 byl vl\u00e1dn\u00ed \u201enev\u011bstinec\u201c, kam si soudruzi vozili d\u011bv\u010data z Perlovky\/<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

A\u017e do r. 1990 pak byla obec ob\u00fdv\u00e1na vedle zam\u011bstnanc\u016f Agrokombin\u00e1tu \u0160umava tak\u00e9 jednotkou Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\st\u00e1hnout<\/figure>\n\n\n\n

 – are\u00e1l jej\u00edch kas\u00e1ren, dnes v soukrom\u00e9m vlastnictv\u00ed a z\u010d\u00e1sti p\u0159estav\u011bn\u00fd, se nach\u00e1z\u00ed na ji\u017en\u00edm okraji vsi. V sou\u010dasnosti je Pase\u010dn\u00e1 administrativn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed obce P\u0159edn\u00ed V\u00fdto\u0148.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Ubytov\u00e1n\u00ed a ob\u010derstven\u00ed <\/p>\n\n\n\n

Z prostoru kas\u00e1ren vznikl p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd penzion Dob\u00edk<\/p>\n\n\n\n

Lze odbo\u010dit k zanikl\u00e9 obci Ro\u017enov, kde bydlela sestra Adalberta Stiftera. P\u011bknou cestou kolem Ro\u017enova lze se dostat po  necel\u00fdch 2 km do Rakouska do Herlainsodtu<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d.8 Odbo\u010dka na b\u00fdval\u00fd Ro\u017enov a bl\u00edzk\u00fd p\u0159echod do Rakouska Horleinsodt<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"http:\/\/www.zanikleobce.cz\/detail_img.php?i=82547\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Prvn\u00ed zm\u00ednku o Ro\u017enov\u011b p\u0159edstavuje urb\u00e1\u0159 ro\u017embersk\u00e9ho panstv\u00ed z r.1379. N\u011bmeck\u00fd n\u00e1zev Rosenau znamen\u00e1 v p\u0159ekladu “ niva porostl\u00e1 \u0161\u00edpkov\u00fdmi ke\u0159i “ a m\u016f\u017ee snad upom\u00ednat na stav m\u00edsta v dob\u011b zalo\u017een\u00ed osady. Ve 20.letech zde byl hostinec a z dal\u0161\u00edch \u017eivnost\u00ed p\u00e1nsk\u00fd krej\u010d\u00ed a dva zedn\u00edci. Tak\u00e9 Ro\u017enov, jako \u0159ada os\u00eddlen\u00ed v okol\u00ed, zanikl po 2.sv. v\u00e1lce.V Ro\u017enov\u011b \u017eila sestra Adalberta Stiftera.<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d.9 Pernek \/Berneck\/<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zanikl\u00e1 obec osada je p\u00edsemn\u011b p\u0159ipomenuta prvn\u011b v roce 1379. Prastar\u00fd n\u00e1zev osady zn\u011bl B\u00e4renecke co\u017e zna\u010d\u00ed Medv\u011bd\u00ed kout – m\u016f\u017ee vypov\u00eddat o tom, \u017ee kdysi tu neb\u00fdvalo v\u017edy bezpe\u010dno kv\u016fli medv\u011bd\u016fm. V letech 1929-1930 je na Perneku uv\u00e1d\u011bno 27 dom\u016f se 146 obyvateli. M\u00edstu zanikl\u00e9 osady nyn\u00ed dominuje litinov\u00fd k\u0159\u00ed\u017eek stoj\u00edc\u00ed na m\u00edst\u011b perneck\u00e9 kapli\u010dky.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d.10<\/strong><\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed v\u00fdraznou zat\u00e1\u010dkou vlevo, proj\u00ed\u017ed\u00edme kr\u00e1tce lesem a po prav\u00e9 stran\u011b lze vid\u011bt pomn\u00edk s deskou. 21. 9. 1938 byl ve slu\u017eb\u011b smrteln\u011b zran\u011bn velitel m\u00edstn\u00ed \u010detnick\u00e9 stanice vrchn\u00ed str\u00e1\u017emistr \u010detnictva Anton\u00edn M\u011bs\u00ed\u010dek. U vsi Reiterschlag (Pase\u010dn\u00e1) byl ze z\u00e1lohy st\u0159elen p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky Freikorpsu.<\/p>\n\n\n\n

Pokud bychom pokra\u010dovali d\u00e1le kolem pomn\u00edku lesn\u00ed cestou, dostali bychom se k b\u00fdval\u00e9 obci Linda, kde podle p\u0159est\u00e1rl\u00fdch ovocn\u00fdch strom\u016f a rumi\u0161t\u011b, lze tu\u0161it b\u00fdval\u00e9 os\u00eddlen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Linda<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V roce 1379 zde byla skl\u00e1\u0159sk\u00e1 hu\u0165. N\u00e1zev Linda byl uv\u00e1d\u011bn v roce 1440. Od poloviny 19. stolet\u00ed do poloviny 20. stolet\u00ed byla Linda osadou obce Pase\u010dn\u00e1<\/a> (Reiterschlag<\/em>). Pat\u0159ila do farnosti Rychn\u016fvek<\/a>. V obdob\u00ed prvn\u00ed republiky<\/a> zde byly 2 ml\u00fdny a dva hostince. V roce 1950 byla Linda osadou obce Frymburk<\/a>. V dal\u0161\u00edch letech ves zanikla. <\/p>\n\n\n\n

V r.1930 bylo 158 obyvatel ve 26 chalup\u00e1ch, v r.1950 zb\u00fdvalo 14 chalup a 11 obyvatel.<\/p>\n\n\n\n

Zat\u00e1vky \u010d. 11 – 12<\/strong> Rychn\u016fvek<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\iO3TkA.jpg\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Osadu poprv\u00e9 zmi\u0148uje ro\u017embersk\u00fd urb\u00e1\u0159 z roku 1379. M\u00edstn\u00ed farnost byla v roce 1783 pov\u00fd\u0161ena na d\u011bkanstv\u00ed. V letech 1790\u20131856 zde existoval vikari\u00e1t, kter\u00fd zahrnoval n\u011bkolik farnost\u00ed. Do farnosti Rychn\u016fvek pat\u0159ily osady Rychn\u016fvek, Pase\u010dn\u00e1, Jas\u00e1nky, Otov, R\u016f\u017eov\u00fd Vrch, Horn\u00ed Hrani\u010dn\u00e1, Doln\u00ed Hrani\u010dn\u00e1, Mukenschlag, Horn\u00ed Ure\u0161, Ro\u017enov, Pernek, Svat\u00fd Tom\u00e1\u0161, Meziles\u00ed, Linda, Multerbersk\u00e9 chalupy a Lindsk\u00e9 Chalupy. \/Nyn\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny zanikl\u00e9 a rozbo\u0159en\u00e9 v 50. letech za komunistick\u00e9ho re\u017eimu\/<\/em><\/p>\n\n\n\n

Od roku 1893 byla v Rychn\u016fvku po\u0161ta. Zdej\u0161\u00ed \u0161kolu nav\u0161t\u011bvovalo a\u017e 200 d\u011bt\u00ed z okol\u00ed.<\/em><\/p>\n\n\n\n

V roce 1930 zde st\u00e1lo 49 dom\u016f a \u017eilo 300 obyvatel. Po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla v\u011bt\u0161ina obyvatel n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti vys\u00eddlena a v roce 1950 zde \u017eilo 62 obyvatel. V dal\u0161\u00edch letech Rychn\u016fvek zanikl. <\/em>Od dubna do listopadu 1946 bylo z cel\u00e9 farnosti Rychn\u016fvek odsunuto skoro 1500 N\u011bmc\u016f. O 3 roky pozd\u011bji se zbyl\u00ed osadn\u00edci odst\u011bhovali do Rakouska. <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\images<\/figure>\n\n\n\n

Kostel sv. V\u00e1clava<\/em><\/a> v Rychn\u016fvku byla p\u016fvodn\u011b <\/em>gotick\u00e1<\/em><\/a> stavba ze 14. stolet\u00ed p\u0159estav\u011bn\u00e1 v roce 1673. Kostel byl jednolodn\u00ed, obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd. <\/em>Lo\u010f<\/em><\/a> byla sklenuta \u010dty\u0159mi <\/em>k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdmi klenbami<\/em><\/a>, <\/em>presbyt\u00e1\u0159<\/em><\/a> byl sklenut k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou, <\/em>triumf\u00e1ln\u00ed oblouk<\/em><\/a> byl p\u016flkruhov\u00fd. <\/em>Kruchta<\/em><\/a> na dvou pil\u00ed\u0159\u00edch byla podklenuta k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou. V roce 1959 byl kostel zbour\u00e1n. M\u00edsto, kde kostel st\u00e1val, je nyn\u00ed ozna\u010deno velk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem.<\/em>[2]<\/sup><\/em><\/a>[8]<\/sup><\/em><\/a>[9]<\/sup><\/em><\/a> Gotick\u00e1 socha Madony z 3. \u010dtvrtlet\u00ed 14. stolet\u00ed, d\u0159\u00edve um\u00edstn\u00e1 na hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i byla p\u0159ed demolic\u00ed kostela zachr\u00e1n\u011bna a po celou druhou polovinu 20. stolet\u00ed provizorn\u011b um\u00edstna ve vitrin\u011b bo\u010dn\u00edho olt\u00e1\u0159e sv. Linharta v <\/em>kostele sv. Bartolom\u011bje ve Frymburku<\/em><\/a>,<\/em><\/p>\n\n\n\n

Na po\u010d\u00e1tku 50. let bylo z\u0159\u00edzeno hrani\u010dn\u00ed p\u00e1smo a \u00fazem\u00ed ovl\u00e1dla Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e. N\u011bmeck\u00fd Rychn\u016fvek v\u010detn\u011b kostela byl srovn\u00e1n se zem\u00ed v roce 1959. <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"C:\\Users\\Acer\\Pictures\\9d2eca32-b7cd-4d13-893d-66a5abd94ab9.jpg\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Pietn\u00ed m\u00edsto b\u00fdval\u00e9 obce se nach\u00e1z\u00ed v m\u00edstech zanikl\u00e9ho kostela – stoj\u00ed zde prost\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e a kamenn\u00fd olt\u00e1\u0159, kolem je rozm\u00edst\u011bno n\u011bkolik d\u0159ev\u011bn\u00fdch lavic. Ka\u017edoro\u010dn\u011b se na tomto m\u00edst\u011b konaj\u00ed poutn\u00ed m\u0161e za \u00fa\u010dasti b\u00fdval\u00fdch obyvatel a jejich potomk\u016f. O kus d\u00e1l je les\u00edk coby b\u00fdval\u00fd h\u0159bitov – je zde n\u011bkolik p\u016fvodn\u00edch n\u00e1hrobk\u016f. Rychn\u016fveck\u00e9 farnosti, pod kterou bylo p\u0159ifa\u0159eno 16 osad, je v\u011bnov\u00e1n pam\u00e1tn\u00edk v rakousk\u00e9m Sankt Oswaldu. Pam\u00e1tn\u00edk byl vybudov\u00e1n v roce 1975 na m\u00edst\u011b, odkud byl posledn\u00ed pohled na kostel v N\u011bmeck\u00fdm Rychn\u016fvku p\u0159ed jeho zni\u010den\u00edm. Sest\u00e1v\u00e1 z nahromad\u011bn\u00fdch kamen\u016f a k\u0159\u00ed\u017ee. Ka\u017ed\u00fd ze 16 kamen\u016f p\u0159edstavuje jednu osadu.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Kostel sv. V\u00e1clava v Rychn\u016fvku byla p\u016fvodn\u011b gotick\u00e1 stavba ze 14. stol. p\u0159estav\u011bn\u00e1 v r. 1673. V roce 1959 byl kostel zbour\u00e1n. M\u00edsto, kde kostel st\u00e1val, je nyn\u00ed ozna\u010deno velk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem.Bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159 Panny Marie s gotickou sochou Madony z 3. \u010dtvrtlet\u00ed 14. stolet\u00ed je dnes v kostele sv. Bartolom\u011bje ve Frymburku.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Pam\u00e1tn\u00fd strom – V prostoru b\u00fdval\u00e9 vsi a za vs\u00ed d\u00e1le po silnici jsou dva kleny<\/p>\n\n\n\n

Pokra\u010dujeme-li d\u00e1le po silnici, tak po p\u011bti stech metrech v pravoto\u010div\u00e9m oblouku cesty je po lev\u00e9 stran\u011b poln\u00ed cesta, kter\u00e1 by n\u00e1s dovedla k p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci Sv\u011btl\u00e1. D\u00e1le po sm\u011bru ke st\u00e1tn\u00ed hranici po cca 1 km bychom se lesem dostali k p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tce Jas\u00e1nky, kter\u00e1 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 i nedalekou zaniklou obec t\u00e9ho\u017e jm\u00e9na.<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d.13 Jas\u00e1nky \/Asang\/<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Poln\u00ed cesto se dost\u00e1v\u00e1me do prostoru zni\u010den\u00e9 obce Jas\u00e1nek, kter\u00e9 st\u00e1ly z \u010d\u00e1sti u samotn\u00e9 st\u00e1tn\u00ed hranice, je\u017e je nedaleko \/cca 400 m\/<\/p>\n\n\n\n

Osada Asang je poprv\u00e9 zmi\u0148ov\u00e1na, tak jako v\u011bt\u0161ina ostatn\u00edch s\u00eddel v oblasti, v ro\u017embersk\u00e9m urb\u00e1\u0159i ( soupis p\u016fdy a majetku ) r.1379, kde je uv\u00e1d\u011bn i ml\u00fdn pobl\u00ed\u017e osady. N\u00e1zev ozna\u010duje m\u00edsto vznikl\u00e9 vyp\u00e1len\u00edm \u010d\u00e1sti lesa – \u010desk\u00fdm ekvivalentem by tedy byla jm\u00e9na \u017d\u010f\u00e1r nebo Sp\u00e1leni\u0161t\u011b. Od pol. 19.stol. \u0161lo o katastr\u00e1ln\u00ed obec spadaj\u00edc\u00ed pod Pase\u010dnou, s n\u00ed\u017e postupn\u011b splynula. Krom\u011b ml\u00fdna s pilou zde fungoval tak\u00e9 \u017eelezn\u00fd hamr ( “ Schmiedtm\u00fchle “ ), uv\u00e1d\u011bn\u00fd poprv\u00e9 r.1848. R. 1880 zde bylo 23 dom\u016f se 168 n\u011bmeck\u00fdmi obyvateli. Roku 1921 zde byli krom\u011b hostinsk\u00e9ho a dvou hokyn\u00e1\u0159\u016f tak\u00e9 kol\u00e1\u0159, truhl\u00e1\u0159 a porodn\u00ed b\u00e1ba. Roku 1923 byl vytvo\u0159en \u010desk\u00fd n\u00e1zev Jas\u00e1nky, vznikl\u00fd ov\u0161em nespr\u00e1vn\u00fdm pochopen\u00edm a n\u00e1sledn\u00fdm fonetick\u00fdm p\u0159episem n\u011bmeck\u00e9ho jm\u00e9na. B\u011bhem 50.let Jas\u00e1nky zcela zanikly, budovy byly postupn\u011b demolov\u00e1ny. Obec neexistuje.<\/em><\/p>\n\n\n\n

1921 \u2013 139 obyvatel, 21 dom\u016f<\/em><\/p>\n\n\n\n

1950 \u2013 8 obyvatel, 6 dom\u016f<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 14<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Demolice skupiny chalup Morau u osady Jas\u00e1nky kolem roku 1951. St\u00e1tn\u00ed hranice zde prob\u00edh\u00e1 po rakousk\u00e9m b\u0159ehu, kter\u00fd p\u0159il\u00e9h\u00e1 k Otovsk\u00e9mu potoku (Schwarzenbersk\u00fd plavebn\u00ed kan\u00e1l). Na sn\u00edmku stoj\u00ed rakou\u0161t\u00ed osadn\u00edci u Otovsk\u00e9ho potoka a pozoruj\u00ed demolici \u010desk\u00e9 chalupy Morau na protilehl\u00e9m b\u0159ehu \u010dsl arm\u00e1dou.  Naa druh\u00e9m sn\u00edmku je toto\u017en\u00e9 m\u00edsto o \u010dty\u0159icet let pozd\u011bji<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 15 Otov<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Poprv\u00e9 se Otov v p\u00edsemn\u00fdch pramenech objevuje roku 1379, vznikl nejsp\u00ed\u0161 v r\u00e1mci st\u0159edov\u011bk\u00e9 koloniza\u010dn\u00ed vlny. \u010cesk\u00fd p\u0159eklad “ Otova paseka “ d\u00e1v\u00e1 tu\u0161it jak\u00e9hosi Otu, snad lok\u00e1tora nov\u00e9 vsi \u010di \u010dlov\u011bka, kter\u00fd jej\u00ed zalo\u017een\u00ed pom\u00e1hal organizovat. Jihoz\u00e1padn\u011b od Otova st\u00e1val na dne\u0161n\u00edm Otovsk\u00e9m potoce ml\u00fdn s pilou. Norm\u00e1ln\u00ed fungov\u00e1n\u00ed vsi skon\u010dilo pov\u00e1le\u010dn\u00fdm odsunem n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, chalupy pot\u00e9 za\u010daly ch\u00e1trat a b\u011bhem 50.let Otov zcela zmizel z map.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Po prav\u00e9 stran\u011b cca 500 m je p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Otov. Po lev\u00e9 stran\u011b, cca 200 m sm\u011brem za zaniklou obc\u00ed, je p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Otovsk\u00fd potok. <\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. <\/strong>16 L\u00edpy Otov<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Silnice vede p\u0159es Otovsk\u00fd potok, co\u017e je konec vodote\u010de Schwarzenbersk\u00e9ho kan\u00e1lu.<\/p>\n\n\n\n

D\u00e1le po silnici cca 300 m je Pam\u00e1tn\u00fd strom \u2013 l\u00edpa<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. <\/strong>17 Rozcest\u00ed U Korandy \u2013 st\u0159ed zanikl\u00e9 obce<\/strong><\/p>\n\n\n\n

D\u00e1le po silnici dojedeme na k\u0159i\u017eovatku cest \u201eU Korandy\u201c, kde je p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek k posezen\u00ed<\/p>\n\n\n\n

Z k\u0159i\u017eovatky je mo\u017en\u00fd mal\u00fd v\u00fdlet do p\u011bkn\u00e9 rakousk\u00e9 obce na hranic\u00edch Sankt Oswald am Haslach.<\/p>\n\n\n\n

Zde se poprv\u00e9 setk\u00e1v\u00e1me se Schwarzenbersk\u00fdm kan\u00e1lem<\/strong>, kter\u00fd se vz\u00e1p\u011bt\u00ed napojuju na Otovsk\u00fd potok a d\u00e1le na \u0159\u00ed\u010dku Sv\u011btlou se sp\u00e1dem do Dunaje. Napojuje se zde tak\u00e9 R\u016f\u017eov\u00e1 cesta vedouc\u00ed ze Sv.Tom\u00e1\u0161e.<\/p>\n\n\n\n

R\u016f\u017eov\u00fd vrch \/ Rosenh\u00fcgel<\/strong><\/p>\n\n\n\n

R\u016f\u017eov\u00fd vrch vznikl jako drobn\u00e1 roztrou\u0161en\u00e1 vesni\u010dka na \u00fapat\u00ed stejnojmenn\u00e9 k\u00f3ty pobl\u00ed\u017e Schwarzenbersk\u00e9ho plavebn\u00edho kan\u00e1lu v roce 1841. Osadou proch\u00e1z\u00ed nejstar\u0161\u00ed \u00fasek Schwarzenbersk\u00e9ho plavebn\u00edho kan\u00e1lu, kter\u00fd za\u010dal Josef Rosenauer v roce 1789 stav\u011bt pr\u00e1v\u011b tady – plavebn\u00ed kan\u00e1l zde p\u0159ech\u00e1zel p\u0159es hlavn\u00ed evropsk\u00e9 rozvod\u00ed Labe-Dunaj. V dubnu roku 1791 bylo pod R\u016f\u017eov\u00fdm vrchem vhozeno do plavebn\u00edho \u0159e\u010di\u0161t\u011b prvn\u00edch 84 s\u00e1h\u016f d\u0159eva – 21. dubna 1791 dorazilo do c\u00edsa\u0159sk\u00e9 V\u00eddn\u011b prvn\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed ze \u0160umavy. V roce 1890 je zde uv\u00e1d\u011bno 10 dom\u016f a 57 obyvatel, v roce 1921 10 dom\u016f a 46 obyvatel. Schwarzenberkov\u00e9 zde m\u011bli sklad piva. Se z\u0159\u00edzen\u00edm \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky sem byla obsazena po\u0161ta, \u010detnick\u00e1 stanice a slu\u017eebna Finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee. St\u0159edem osady byla sou\u010dasn\u00e1 turistick\u00e1 k\u0159i\u017eovatka U Korandy – m\u00edsto bylo pojmenov\u00e1no podle posledn\u00edho obyvatele osady R\u016f\u017eov\u00fd vrch hajn\u00e9ho Jaroslava Korandy. Turistickou k\u0159i\u017eovatku U Korandy prot\u00edn\u00e1 ze severu na jih koryto b\u00fdval\u00e9ho plavebn\u00edho kan\u00e1lu, je zde kamenn\u00fd sloup s obr\u00e1zkem sv. Huberta coby patrona myslivc\u016f. Dal\u0161\u00ed chalupy osady R\u016f\u017eov\u00fd vrch (kter\u00e1 administrativn\u011b pat\u0159ila k obci Pase\u010dn\u00e1) se t\u00e1hly od Korandy pod\u00e9l potoka Je\u017eov\u00e1 a\u017e k Lipensk\u00e9 p\u0159ehrad\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. <\/strong>18<\/p>\n\n\n\n

Zde je m\u00edsto ob\u011bti \u201e\u017eelezn\u00e9 opony\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n

U Korandy \/k\u0159i\u017eovatka Hrani\u010dn\u00ed a R\u016f\u017eov\u00e9 cesty\/<\/p>\n\n\n\n

Jm\u00e9no osoby<\/strong>: Jan K.
St\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost<\/strong>: \u010ceskoslovensko – \u010cSR, \u010cSSR
Rok incidentu<\/strong>: 1954
Odpov\u011bdn\u00fd \u00fatvar<\/strong>: 15. \u010deskobud\u011bjovick\u00e1 bps
V\u011bk<\/strong>: 30
Okres bydli\u0161t\u011b<\/strong>: \u010cesk\u00fd Krumlov
Sm\u011br p\u0159echodu<\/strong>: do Rakouska
Zp\u016fsob \u00famrt\u00ed<\/strong>: z\u00e1sah el. proudem v hrani\u010dn\u00edm z\u00e1tarasu<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 19<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Pod\u00e9l silnice \u2013 vlevo po sm\u011bru j\u00edzdy , patrn\u00fd nezalesn\u011bn\u00fd pruh po \u017eelezn\u00e9 opon\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 20<\/strong> K\u0159i\u017eovatka U mostu<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 21 Rakousk\u00e1 \/Rakovsk\u00e1\/ z\u00e1toka<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Oba st\u00e1ty se v Dohod\u011b mezi spolkovou vl\u00e1dou Republiky Rakousko a vl\u00e1dou \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky o ozna\u010den\u00ed hranic v souvislosti s provozem vltavsk\u00e9 elektr\u00e1rny u Lipna dohodly, \u017ee zatopen\u00edm rakousk\u00e9ho \u00fazem\u00ed v souvislosti s provozem elektr\u00e1rny, nebude dot\u010den pr\u016fb\u011bh st\u00e1tn\u00ed hranice. Dohoda byla podeps\u00e1na v Praze dne 22. \u0159\u00edjna 1958. Ze smlouvy vyplynula pro \u010deskoslovenskou stranu povinnost udr\u017eovat na vodn\u00ed plo\u0161e hrani\u010dn\u00ed zna\u010den\u00ed. Hranice byla specifick\u00fdm zp\u016fsobem (dubov\u00fdmi sloupky) v \u010dervnu roku 1959 vyzna\u010dena. Se zatopen\u00edm rakousk\u00e9ho \u00fazem\u00ed musel d\u00e1t souhlas rakousk\u00fd vlastn\u00edk pozemku a rakousk\u00fd vodopr\u00e1vn\u00ed \u00fa\u0159ad. Oboj\u00ed se stalo a souhlas rakousk\u00e9ho vlastn\u00edka se pak stal p\u0159\u00edlohou k dohod\u011b. P\u0159i podpisu smlouvy p\u0159edal p\u0159edseda \u010deskoslovensk\u00e9 delegace doprovodn\u00fd dopis s n\u00e1vrhem, aby od\u0161kodn\u011bn\u00ed ve v\u00fd\u0161i 340 tis\u00edc \u0161ilink\u016f podle uzav\u0159en\u00e9 dohody mezi kl\u00e1\u0161terem premonstr\u00e1tsk\u00fdch kanovn\u00edk\u016f Schl\u00e4gl a \u0158editelstv\u00edm v\u00fdstavby, rozvoje a spr\u00e1vy vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch d\u011bl v Praze, bylo pouk\u00e1z\u00e1no prost\u0159ednictv\u00edm velvyslanectv\u00ed \u010ceskoslovenska. \u010c\u00e1st dohody byla \u010deskoslovensko-rakouskou hrani\u010dn\u00ed smlouvou z roku 1973 zru\u0161ena, av\u0161ak nebyl t\u00edm dot\u010den pr\u016fb\u011bh a specifick\u00e9 vyzna\u010den\u00ed hranic. K pr\u016fb\u011bhu a vyzna\u010den\u00ed st\u00e1tn\u00ed hranice v prostoru Rakovsk\u00e9 z\u00e1toky. Vyzna\u010den\u00ed bylo v zamok\u0159en\u00e9m ter\u00e9nu provedeno pomoc\u00ed dubov\u00fdch sloupk\u016f zara\u017een\u00fdch do zem\u011b tak, aby jejich nadzemn\u00ed \u010d\u00e1st p\u0159evy\u0161ovala p\u0159edpokl\u00e1danou v\u00fd\u0161ku vodn\u00ed hladiny, pokud sem v p\u0159\u00edpad\u011b vysok\u00e9ho stavu vody v n\u00e1dr\u017ei voda dos\u00e1hne.<\/p>\n\n\n\n

Pod vodou ke svobod\u011b<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e rakousk\u00fd sedl\u00e1k Johann H\u00f6rschl\u00e4ger potkal r\u00e1no 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1989 na  rakousk\u00e9 stran\u011b Lipna mu\u017ee kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho lesem v pot\u00e1p\u011b\u010dsk\u00e9m obleku, m\u011bl z tohoto setk\u00e1n\u00ed m\u00e1lem smrt. O den pozd\u011bji u\u017e o tajemn\u00e9m pot\u00e1p\u011b\u010di, kter\u00fd utekl pod vodou z komunistick\u00e9ho \u010ceskoslovenska, psaly v\u0161echny rakousk\u00e9 noviny. Po t\u0159iceti letech v\u0161ak st\u00e1le nen\u00ed jasn\u00e9, zda se jednalo o hrdinsk\u00fd \u00fat\u011bk, nebo akci komunistick\u00e9 rozv\u011bdky. Zd\u00e1nliv\u011b jednoduch\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o unik\u00e1tn\u00ed cest\u011b za svobodou i s velk\u00fdm odstupem st\u00e1le doprov\u00e1z\u00ed \u0159ada nezodpov\u011bzen\u00fdch ot\u00e1zek. Jist\u00e1 je pouze jedna v\u011bc. Okolnosti \u00fadajn\u00e9ho \u00fat\u011bku \u010desk\u00e9ho pot\u00e1p\u011b\u010de p\u0159es hranice pouh\u00e9 dva m\u011bs\u00edce p\u0159ed sametovou revoluc\u00ed by mohly sm\u011ble slou\u017eit jako n\u00e1m\u011bt pro \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed rom\u00e1n.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Jeho hlavn\u00edm akt\u00e9rem je Josef Falta, v roce 1989 redaktor tehdej\u0161\u00edho den\u00edku Jiho\u010desk\u00e1 pravda v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch a tak\u00e9 amat\u00e9rsk\u00fd pot\u00e1p\u011b\u010d. V dob\u011b \u00fat\u011bku mu bylo 31 let.  \u201eNikdo nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee Lipno skute\u010dn\u011b podplaval. Nav\u00edc v noci. To je tak\u0159ka nemo\u017en\u00e9 i dnes, nato\u017e tenkr\u00e1t,\u201c \u0159ekl  dlouholet\u00fd sportovn\u00ed novin\u00e1\u0159 a jachta\u0159 Petr Vito\u0148, kter\u00fd se s Faltou osobn\u011b znal. Z \u201ehecu\u201c m\u00edstn\u00edch sportovc\u016f se dokonce podle n\u011bj plaval n\u011bkolik let po revoluci na Lipn\u011b neofici\u00e1ln\u00ed \u201ememori\u00e1l Pep\u00edka Falty\u201c, v jeho\u017e r\u00e1mci se zku\u0161en\u00ed pot\u00e1p\u011b\u010di pokou\u0161eli dostat pod vodou do Rakouska stejnou cestou jako Falta. \u201eA nikomu se to nepovedlo, i kdy\u017e plavali ve dne a s lep\u0161\u00edm kompasem,\u201c uvedl Vito\u0148.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Aby bylo jasn\u00e9, o \u010dem je vlastn\u011b \u0159e\u010d, sta\u010d\u00ed pohled na mapu. B\u0159ehy Lipna kompletn\u011b le\u017e\u00ed v \u010cesk\u00e9 republice s jednou malou v\u00fdjimkou, co\u017e je Rakousk\u00e1 z\u00e1toka naproti Doln\u00ed Vltavici. Na sam\u00e9m konci z\u00e1toky voda p\u0159i norm\u00e1ln\u00edm stavu om\u00fdv\u00e1 zhruba 200 metr\u016f rakousk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Proto\u017ee prav\u00fd b\u0159eh byl bez speci\u00e1ln\u00ed propustky za socialismu prakticky nep\u0159\u00edstupn\u00fd a hranice odd\u011blena ostnat\u00fdmi dr\u00e1ty se signalizac\u00ed, musel by Falta vl\u00e9zt do vody na lev\u00e9m b\u0159ehu ve Vltavici a p\u0159ekonat v noci pod vodou nebo nad vodou nejm\u00e9n\u011b 2,5 kilometru na druhou stranu. A to za p\u0159edpokladu, \u017ee by plaval \u00fapln\u011b p\u0159\u00edmo, nejkrat\u0161\u00ed cestou bez jak\u00e9koliv odchylky. Samotn\u00fd pr\u016fplav pod mostem byl zadr\u00e1tovan\u00fd a ve vod\u011b polo\u017een\u00fd ostnat\u00fd dr\u00e1t i sign\u00e1lky. Hladina jezera byla st\u00e1le sledovan\u00e1 z pozorovac\u00edch v\u011b\u017e\u00ed na b\u0159ehu s p\u00e1trac\u00edmi sv\u011btlomety a rychl\u00fdmi \u010dluny.<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

Jsme na k\u0159i\u017eovatce –  hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod Kyselov 1km \/vlevo\/ – p\u0159\u00edvoz do Doln\u00ed Vltavice 300 m \/vpravo\/ – Zadn\u00ed Zvonkov\u00e1 – Nov\u00e1 Pec \/rovn\u011b\/. <\/p>\n\n\n\n

P\u0159ibli\u017en\u011b v  t\u011bchto m\u00edstech do\u0161lo k \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu n\u011bkolika n\u00e1sobn\u00e9mu p\u0159ekon\u00e1n\u00ed \u201e\u017delezn\u00e9 opony\u201c.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Vzduchem ke svobod\u011b<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

V prostoru Rakousk\u00e9 z\u00e1toky \u2013 Kyselov, do\u0161lo v letech 1974-75  k trojn\u00e1sobn\u00e9mu p\u0159evozu ob\u010dan\u016f z NDR do Rakouska pomoc\u00ed vrtuln\u00edku. Pilotem byl  <\/em>Barry Winslow Meeker, Ameri\u010dan. Tehdy 32 let\u00fd Meeker m\u011bl za sebou nasazen\u00ed ve Vietnamu, v NSR l\u00e9tal z\u00e1chrann\u00e9 lety v bavorsk\u00fdch Alp\u00e1ch. <\/em><\/p>\n\n\n\n

Pl\u00e1n byl jednoduch\u00fd: p\u0159\u00edzemn\u00edm letem, neviditeln\u00fdm pro <\/em>radary \u010ds. PVOS<\/em>, m\u011bl Meeker dolet\u011bt na dohodnut\u00e9 m\u00edsto pobl\u00ed\u017e hranic v \u010cSSR, nalo\u017eit \u010dekaj\u00edc\u00ed uprchl\u00edky a vr\u00e1tit se. Org\u00e1ny \u0159\u00edzen\u00ed letov\u00e9ho provozu v NSR a Rakousku samoz\u0159ejm\u011b nem\u011bly b\u00fdt informov\u00e1ny o p\u0159eletu hranic, a vzhledem ke zp\u016fsobu letu nehrozilo ani z jejich strany nebezpe\u010d\u00ed odhalen\u00ed.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Organizace podniku byla na JUDr. Heidrichovi. Prvn\u00ed let provedl JUDr. Heidrich s Meekerem <\/em>17.8.1974<\/em><\/strong>, aby p\u0159evezl do NSR svou \u017eenu a syna. Druh\u00fd let <\/em>15.8.1975<\/em><\/strong> znamenal \u00fanik pro 4 uprchl\u00edky z NDR. Na  <\/em>17.8.1975<\/em><\/strong> byl p\u0159ipraven t\u0159et\u00ed let. Pasa\u017e\u00e9ry m\u011bli b\u00fdt Thomas B., rodi\u010de Heidrichovy p\u0159\u00edtelkyn\u011b G\u016fnther a Helga Neukirchnerovi a jejich 14 let\u00e1 dcera Birgit. Thomas B. byl v b\u0159eznu 1975 odsouzen v Berl\u00edn\u011b k 15 m\u011bs\u00edc\u016fm v\u011bzen\u00ed podm\u00edn\u011bn\u011b, za prodej ileg\u00e1ln\u011b dovezen\u00fdch rockov\u00fdch LP desek. Kv\u016fli tomu se tak\u00e9 nedostal na studium filmov\u00e9 re\u017eie a rozhodl se k emigraci. <\/em><\/p>\n\n\n\n

 V\u0161ichni byli Heidrichem instruov\u00e1ni: vlakem do Prahy, pak autobusem do Doln\u00ed Vltavice u Lipensk\u00e9 zdr\u017ee. U silnice, vpravo p\u0159ed obc\u00ed, m\u011bli naj\u00edt kapli\u010dku mezi dv\u011bma duby a v ovesn\u00e9m poli za n\u00ed v ned\u011bli 17.8.1975 v p\u011bt hodin odpoledne o\u010dek\u00e1vat vrtuln\u00edk. Pro snaz\u0161\u00ed orientaci pilota m\u011bli m\u00edt na sob\u011b \u010derven\u00e9 bundy. Jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, dopustil se organiz\u00e1tor osudn\u00e9 chyby, kdy\u017e v\u016fbec nep\u0159edpokl\u00e1dal prozrazen\u00ed p\u0159edchoz\u00edho letu a ponechal stejn\u00fd pl\u00e1n p\u0159eletu, bez zm\u011bny n\u00e1stupn\u00edho prostoru.<\/em><\/p>\n\n\n\n

V ned\u011bli, 17.8. r\u00e1no, ji\u017e byla skupinka uprchl\u00edk\u016f v prostoru Doln\u00ed Vltavice. P\u0159ed 17 hodinou se vydali k ur\u010den\u00e9mu m\u00edstu, kde je\u0161t\u011b byla v poli znateln\u00e1 kruhov\u00e1 plocha, vyzna\u010den\u00e1 pol\u00e1man\u00fdmi obiln\u00fdmi st\u00e9bly od p\u0159edchoz\u00edho p\u0159ist\u00e1n\u00ed vrtuln\u00edku. M\u00edsto ale bylo pobl\u00ed\u017e vojensk\u00e9 hl\u00e1sky, zamaskovan\u00e9 v dom\u011b a shodou okolnost\u00ed byli p\u0159\u00edtomn\u00ed voj\u00e1ci.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Meeker s pomocn\u00edkem Kobrzynskim odstartovat z leti\u0161t\u011b Riem u Mnichova, jeho\u017e letov\u00e9 kontrole nahl\u00e1sil „lok\u00e1ln\u00ed let“, a kolem 17 hodiny se skute\u010dn\u011b objevil na m\u00edst\u011b. P\u0159ist\u00e1l asi 80 metr\u016f od \u010dekaj\u00edc\u00ed skupiny, z n\u00ed\u017e se prvn\u00ed do vrtuln\u00edku dostal Thomas B. a po n\u011bm Neukirchner. Jeho dcera Birgit v\u0161ak n\u00e1hle vyk\u0159ikla a upadla na zem s krv\u00e1cej\u00edc\u00ed st\u0159elnou r\u00e1nou ve stehn\u011b. Kobrzynski je\u0161t\u011b sta\u010dil vyt\u00e1hnout Birgit do vrtuln\u00edku a sp\u011bchal pomoci pan\u00ed Neukirchnerov\u00e9, kter\u00e1 upadla asi 10 metr\u016f od vrtuln\u00edku. Palba pokra\u010dovala a zas\u00e1hla vrtuln\u00edk i pilota – do boku a lev\u00e9 pa\u017ee, st\u0159elba st\u00e1le pokra\u010dovala. Po zoufal\u00e9m v\u00fdk\u0159iku – „mus\u00edm okam\u017eit\u011b pry\u010d, jinak jsme v\u0161ichni mrtvi“, Meeker okam\u017eit\u011b odstartoval. V poli z\u016fstal Kobrzynski a pan\u00ed Neukirchnerov\u00e1, zran\u011bn\u00e1 na noze, oba byli zadr\u017eeni \u010deskoslovensk\u00fdmi voj\u00e1ky. Soud je n\u00e1sledn\u011b <\/em>odsoudil na 3, resp. 6 let odn\u011bt\u00ed svobody nepodm\u00edn\u011bn\u011b a k n\u00e1sledn\u00e9mu vyho\u0161t\u011bn\u00ed z republiky.<\/em><\/p>\n\n\n\n

M\u016f\u017eeme si prodlou\u017eit cestu mal\u00fdm pokra\u010dov\u00e1n\u00edm d\u00e1le po silnici sm\u011br Kyselov. Pod\u00e9l silnice vedla \u017eelezn\u00e1 opona, kter\u00e1 byla zde bezprost\u0159edn\u011b u st\u00e1tn\u00ed hranice v neju\u017e\u0161\u00edm m\u00edst\u011b cca 200 m. Dost\u00e1v\u00e1me se na dal\u0161\u00ed k\u0159i\u017eovatku, kde \u00fast\u00ed Janova cesta, spojuj\u00edc\u00ed se p\u0159edt\u00edm s Vltavickou cestou ze Sv.Tom\u00e1\u0161e. N\u00e1sleduje rozcest\u00ed U mostu s p\u0159\u00edst\u0159e\u0161kem. D\u00e1me se doleva a p\u0159jj\u00ed\u017ed\u00edme k Rakovsk\u00e9, nebo tak\u00e9 Rakousk\u00e9 z\u00e1toce. Po lev\u00e9 stran\u011b mostu z\u00e1v\u011br z\u00e1toky je ji\u017e na \u00fazem\u00ed Rakouska \/od \u00fast\u00ed lev\u00e9ho i prav\u00e9ho potoka\/<\/p>\n\n\n\n

Pokra\u010dujeme rovn\u011b po cest\u011b \u010d.1639 a po obou cesty stran\u00e1ch m\u00e1me dv\u011b p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace \u2013 vpravo Borkovsk\u00e9 ra\u0161elini\u0161t\u011b  a vlevo Kyselovsk\u00fd les. Po cca 1.5 km je vlevo dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace \u2013 Koz\u00ed str\u00e1\u0148.<\/p>\n\n\n\n

Zde je m\u00edsto dal\u0161\u00ed ob\u011bti \u201e\u017eelezn\u00e9 opony\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kyselov \/Koz\u00ed str\u00e1\u0148\/ <\/p>\n\n\n\n

Jm\u00e9no osoby<\/strong>: Tadeusz G.
St\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost<\/strong>: neur\u010deno
Rok incidentu<\/strong>: 1953
Odpov\u011bdn\u00fd \u00fatvar<\/strong>: 15. \u010deskobud\u011bjovick\u00e1 bps
V\u011bk<\/strong>: 17
Okres bydli\u0161t\u011b<\/strong>: neur\u010deno
Sm\u011br p\u0159echodu<\/strong>: do Rakouska
Zp\u016fsob \u00famrt\u00ed<\/strong>: z\u00e1sah el. proudem v hrani\u010dn\u00edm z\u00e1tarasu<\/p>\n\n\n\n

Od Rakousk\u00e9 z\u00e1toky se vrac\u00edme zp\u011bt ke k\u0159i\u017eovat U mostu a pokra\u010dujeme d\u00e1le rovn\u011b kolem jezera. Cesta n\u00e1s dovede do Fr\u00fddavy.<\/p>\n\n\n\n

Zast\u00e1vka \u010d. 22<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zde m\u016f\u017eeme zajet k jezeru a vykoupat se. Je zde i p\u0159\u00edvoz ba opa\u010dnou stranu jezera do Hru\u0161tick\u00e9 z\u00e1toky a rekrea\u010dn\u00ed oblast Hrdo\u0148ov. Za komunistick\u00e9 re\u017eimu tato z\u00e1toka slou\u017eila jako jezern\u00ed sou\u010d\u00e1st \u017eelezn\u00e9 opony. Na b\u0159ehu byly pozorovac\u00ed v\u011b\u017ee, kter\u00e9 kontrolovaly, aby lod\u011b ani plavci se nedostali do zak\u00e1zan\u00e9ho prostor vymezen\u00fd plovouc\u00edmi b\u00f3jemi cca 100 m od b\u0159ehu. V samotn\u00e9 z\u00e1toce byl z\u00e1kladna pro rychl\u00e9 motorov\u00e9 \u010dluny Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee.<\/p>\n\n\n\n

C\u00cdL – Fr\u00fddava<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bhy m\u00fdch knih jsou bytostn\u011b spjaty s krajinou ji\u017en\u00edch \u010cech a jej\u00ed histori\u00ed. P\u0159ipravil jsem pro v\u00e1s proto kr\u00e1tk\u00e9ho pr\u016fvodce po nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech m\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. Vydejte se po jejich stop\u00e1ch.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":121,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-112","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/112","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=112"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/112\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/121"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=112"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=112"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/jirisestak.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=112"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}