Když to na vsi žije

Někdy mi to hlava nebere!

Tak včera jsem se vypravil na Sušicko s mou knihou Cesta jinam. Po Písku a před Táborem, tentokrát do vesničky Těchonice v Nažlovských horách. Pozvali mne kamarádi farář Honza Wirth a Petr Oukropec. Ta vesnička má 35 obyvatel a nějaké chalupáře. Farář Jan přijel od vazelíny, jak opravoval stařičký kombajn E 512. Protože mimo farnost s krásnými kostely, některé jsou dokonce i románské, oře, seje a hospodaří… prý „přijeď, lidi přijdou. A přišli. 30! Přinesli chlebíčky, pomazánky, víno. Prý k literárnímu večeru to patří. Místo hodiny jsem dvě a půl četl, vyprávěl a s nimi povídal. Smáli jsme, byli vážní, přemýšleli nad knihou i nad životem. V sobotu večer. Bez televize, bez internetu. Za celou dobu se nikdo nepodíval na mobil. Kdo mu píše SMS, na fb, Instagram, nebo jestli celebritě na festivalu nevypadalo ňadro, či influencera nebolí šestka vpravo dole. Odehrávalo se to ve stodole u Petra Oukropce. Tedy v levé části, která je určena pro diskuse, četby, galerii. V té pravé, větší, se hraje divadlo. Těchonice v šumavském kraji. 35 obyvatel. V roce 2022. To mi fakt hlava nebere…